Asi pro zacatek bych mela vysvetlit proc pisi bez diakritiky. Mam dve moznosti: psat bez diakritiky pomoci anglicke klavesnice na mobil [abych nemusela tukat prsty zdlouhave do telefonu], nebo mohu psat anglicky, ale to asi cesti ctenari moc neoceni.
Zjistuji, ze se k svemu blogu z letiste a mobilu neprihlasim 🙁 Dubai i Singapor, stejny problem 🙁 . Prispevek zatim odesilam domu emailem. Snad diakritiku doma doplni.

Tak tedy…

Ráno bylo takové všelijaké. Musela jsem k zubařce aby mi zrevidovala zub, který jsem si tak mimochodem urazila v Alpách  hned jak mi posadili na raft {asi instrukce o zacházení s pádlem se nedají brát jen teoreticky a člověk nesmí zatajovat dech s otevřenou pusou}…

Šla jsem k doktorce neohlášena a tak mě sestra přivítala dost mrzutě, ale zubařka se na mě přeci jen koukla. Zub mi nastavila a snad to bude bez problémů…

Všechno uběhlo tak rychle. Hrozně moc. Poté co jsem v Přešticích koupila poslední maličkosti, poslala pohledy tak rychle domu a naposledy se vysprchovat, vypít čaj a sníst rohlík a už se jelo.

Sourozenci mě chtěli při loučení snad rozmačkat. Mladší sestřička mi dávala rady, slyšela totiž to co mi sem tam někdo o Papue říkal. Nikdo z nich se mnou nejel, ale proc taky. S maminkou jsme v Plzni vyzvedly ještě babičku. Prý mě chce ještě před odjezdem vidět… Ale jedna z prvních otázek byla: NEROZMYSLELA JSI SI TO? NECHCEŠ TU JEŠTĚ ZŮSTAT?

Ne babi, mam letenky, takže jet musím.

Tak to už aby jsi tu byla zpátky…

U maminky nevím. Asi má strach, ale nerozmluvila mi to. Jen mi nabádá abych si dala pozor.

LETIŠTĚ
Mamka s babičkou se rozhodli jít se mnou na terminál. Odlétala jsem z T1.

Setkaly jsme se tam rovnou s Kačkou… Babi a mamka mi šly koupit něco k “obědu”. Zatím se k nám připojil Kryštof.

Jsem cela upocená a to jsem jenom na letišti… Já už si nějak zvykla, ale není to úplně příjemná představa že někdo si bude muset vytrpět blízko mě…

ODBAVENÍ
Měli jsme si zajistit odvoz batohu až do Port Moresby, tak snad přijdou. S vytrysklými mi letenkami už jsme si to začali pomalu rázovat k bráně. Poprvé jsem snad byla na T1 jelikož mi dost překvapilo, že nemusím procházet při vstupu kontrolou, ale jenom boxem s pasovou kontrolou identity a cizineckou policii. Kontrola mě čekala až před nástupištěm.

Já jsem tentokrát všude prošla bez problému, ale valila jsem oči, když Kryštofovi dělali stery a chtěli i otevřít jeho počítač {nakonec udělali jen stěry z počítače, ale nevím vůbec proč a co to mají sakra za papírky}.

LET
Ty jo… Emiráty mají celkem luxusní jídlo a spoustu filmů… Jeli jsme s nimi do Dubaje a pak do Singaporu.

A copak jsme dostali k jídlu? K večeři jsem měla dušenou mrkev, bramborové noky a kuřecí maso, kuskusovo-quinoiový salát, housku a Jahodovo-rybízový dezert. Později jsem ješte dostala kitkat sušenku a průběžně ještě pití. Měli dobrý džus jablečný, pomerančový, mangový a spoustu černého čaje s mlékem…

Byla jsem celkem unavena, ale špatně se tam spí. Cítila jsem se jako bych zároveň spala i nespala. Koukala jsem se na pěkné filmy v angličtině: Dog’s way to home, Five legs {něco na způsob Hvězdy nám nepřály} a Mary Popins… u Fantastických zvířat jsem to zalomila…

V druhem letu jsem dostala bagetu ke které mam určité podezření a proto ji schovávám pro ptáčky a k snídani jsem měla nudle se zeleninou a kuřecím masem, croasant, jogurt, melouny a ananas… Super ne?

V mezi letech jsme stihli vypsat formuláře na víza a zobnout si Malarone.

SINGAPORE

Jůůů, to je teda obrovské letiště! Je tu hodně zahrad, ale venku je příšerné saunové horko… Je to pěkné. 
Vypadá to tu, že ceny tu jsou též přijatelné.

 

 

Your Message...Your name *...Your email *...Your website...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *