Jak je tu krásně. Je třeba se na chvíli zastavit a vcítit se do prostředí. Oblečená v dlouhé lehké červené sukni, kterou si často vykasávám či svazuji její rohy do uzlu, černé tílko, zápěstí obepínají černé tatínkovi hodinky a vlasy mám letmo sepnuté. Stojím venku a jemné prší. Prolítne mi mezi prsty motýlek. Za mnou ze střechy klučicí budovy kap, kap odkapávají kapky vody, které neodchytává okap.Někdo tu vyhrává, úplně to do pralesa nepatří, ale budiž, tak je to na stanici. Ptáci se kolem překřikují s cikádami. Je tu báječně, hlavně když se do ničeho nikdo kvůli dešti nežene.

Jdu pracovat

Your Message...Your name *...Your email *...Your website...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *