Už tomu je více jak týden co jsem přijela ze země nezemě, z druhého konce světa a už se mě stýská. Začal mi předběžně semestr. Proč tak brzy? No, to tím zvláštním studijním programem… V přednáškách jsem narazila na jedno povědomé jméno A. R. Wallace a čím je tak povědomí? Rozdělil Indonesii a Papuu podle

Úterý se sotva potácím a zůstávám celý den doma, po většinou v posteli, nebo si vařím čaj a polévku. Postel mi okupuje pes, který si své místo vždy vykňourá. Babičky Kvída se tu má jako prase v žitě a všechno jí projde, Fanče (naší fenečce) by to asi neprošlo. Celkem nic moc nevnímám. Čtu si,

V minulém článku jsem nejspíše skončila na letišti v Port Moresby a tak… Po pěkně stráveném dnu s Heddou přišel čas loučení. Hedda je úžasná, že se pro nás obětovala a mám dojem, že jsme jí byli všichni dost vděčný. Kolegové si mění poslední kiny na eura a postupně se blíží čas. Jdeme. Sbohem Heddo, sbohem Port